Daně v Evropě ve srovnání
Nejvyšší daň z příjmu, daň z kapitálových výnosů a DPH pro 19 zemí – přehledně.
Nejvyšší daň z příjmu: Dánsko (60,5 %), nejnižší: Česko (23 %). Kapitálové výnosy jsou osvobozeny od daně v Lucembursko, Švýcarsko, nejvyšší jsou v Dánsko (42 %). Stav 2026.
| Země | Nejvyšší daň z příjmu | Kapitálové výnosy | DPH (základní) | Sociální pojištění (zaměstnanec) |
|---|---|---|---|---|
| Dánsko | 60,5 % | 42 % | 25 % | 0,2 % |
| Finsko | 56 % | 34 % | 25,5 % | 10,17 % |
| Rakousko | 55 % | 27,5 % | 20 % | 18,07 % |
| Belgie | 53,5 % | 10 % | 21 % | 13,07 % |
| Portugalsko | 53 % | 28 % | 23 % | 11 % |
| Irsko | 52 % | 33 % | 23 % | 4,2 % |
| Švédsko | 52 % | 30 % | 25 % | 7 % |
| Nizozemsko | 49,5 % | 36 % | 21 % | 0 % |
| Francie | 49 % | 31,4 % | 20 % | 22 % |
| Německo | 47,475 % | 26,375 % | 19 % | 21 % |
| Norsko | 47,4 % | 37,84 % | 25 % | 7,6 % |
| Španělsko | 47 % | 19 % | 21 % | 6,5 % |
| Lucembursko | 45,78 % | 0 % | 17 % | 12,95 % |
| Švýcarsko | 45 % | 0 % | 8,1 % | 11,5 % |
| Spojené království | 45 % | 24 % | 20 % | 8 % |
| Řecko | 44 % | 15 % | 24 % | 13,37 % |
| Itálie | 43 % | 26 % | 22 % | 9,19 % |
| Polsko | 36 % | 19 % | 23 % | 13,71 % |
| Česko | 23 % | 15 % | 21 % | 11,6 % |
Daň z kapitálových výnosů v Evropě – žebříček → · DPH v Evropě – žebříček → · Sociální odvody v Evropě – žebříček →
Nejvyšší daň z příjmu = nejvyšší mezní sazba na pracovní příjem vč. plošných přirážek (např. solidární, obecní daň); federální země (CH, ES, IT, SE) uvedeny jako reprezentativní nejvyšší hodnota. Kapitálové výnosy = typická sazba pro soukromé investory; zvláštní případy: CH/LU dlouhodobé výnosy osvobozeny od daně, NL zdaňuje fiktivní výnos, NO/DK stupňovité.
Sociální pojištění (zaměstnanec) = reprezentativní podíl zaměstnance v % z hrubé mzdy pod stropy pro odvody; DK ~0 a NL 0, protože se tam financuje z daní/daně z příjmu (AM-bidrag/volksverzekeringen jsou ve sloupci daně z příjmu); CH vč. zaměstnaneckého penzijního pojištění, bez soukromého zdravotního. Sloupce nelze jednoduše sčítat.
Stav: 2026. Obecné vzdělávání, nikoli daňové poradenství. Sazby a slevy se mění – před rozhodnutím vyhledejte odbornou radu.
Jak číst tento žebříček
Mezní sazba není sazba, kterou platíte
Nejčastější chybou při čtení tabulky je předpoklad, že nejvyšší uvedená sazba dopadá na celý příjem. Není tomu tak. Zveřejňovaná horní sazba je sazbou mezní: uplatní se pouze na tu část příjmu, která přesahuje určitou hranici, nikoli na příjem celý. Vše pod touto hranicí se zdaňuje nižšími sazbami, případně zůstává zcela nezdaněno díky nezdanitelným částkám. Reálné daňové zatížení proto lépe popisuje efektivní neboli průměrná sazba, tedy podíl skutečně odvedené daně na celém příjmu. Ta bývá výrazně nižší než horní mezní sazba, u řady příjmových hladin i podstatně nižší. Když tedy v tabulce vidíte zemi na předním místě, neznamená to, že tam běžný poplatník odevzdá takový podíl svého výdělku. Znamená to jen, že po překročení určitého bodu se každé další vydělané euro zdaní touto sazbou. Rozdíl mezi mezní a průměrnou sazbou je klíč k tomu, aby vás žebříček nesváděl k unáhleným závěrům o skutečné výši odvodů.
Kde sazba začíná a jak široká jsou pásma
Samotná výše horní sazby vypovídá málo, dokud nevíte, od jakého příjmu se začíná uplatňovat a jak jsou uspořádána daňová pásma pod ní. Dvě země se stejnou horní sazbou mohou vést k naprosto odlišnému zatížení podle toho, zda se nejvyšší sazba spouští těsně nad průměrnou mzdou, nebo až u výdělků, kterých dosahuje jen malý zlomek poplatníků. Roli hraje i šířka jednotlivých pásem: úzká pásma posouvají poplatníky do vyšších sazeb rychleji, široká pásma naopak nechávají velkou část příjmu zdaněnou mírně. Důležité jsou dále nezdanitelné částky, slevy a odpočty, které zmenšují základ daně ještě předtím, než se sazby vůbec použijí. Země s vysokou nominální sazbou, ale velkorysými odpočty, může nakonec vybírat méně než země s nižší sazbou a téměř žádnými úlevami. Tabulka seřazená podle jediného čísla tyto rozdíly nutně skrývá. Chcete-li ji číst poctivě, ptejte se vždy nejen kolik, ale i od kolika a s jakými výjimkami.
Sociální odvody a jak žebříček číst rozumně
Daň z příjmu je jen jednou částí toho, co poplatníkovi ubývá z výdělku. Vedle ní stojí povinné sociální a zdravotní odvody, které tabulka horních daňových sazeb obvykle vůbec nezachycuje. V některých zemích jsou tyto odvody nízké a daň nese hlavní tíhu, jinde je poměr obrácený, takže země s mírně vypadající daní může mít ve skutečnosti srovnatelné nebo vyšší celkové zatížení práce. Připočítat je třeba i to, zda mají odvody vlastní stropy, jak se liší pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné a co za ně poplatník dostává v podobě veřejných služeb. Rozumné čtení žebříčku proto nespočívá v tom, že prohlásíte zemi na vrcholu za daňově nejtěžší. Spíš berte tabulku jako výchozí bod: vnímejte ji jako jeden ukazatel mezi mnoha, porovnávejte srovnatelné příjmové hladiny a mějte na paměti, že pořadí podle jediné sazby říká něco o struktuře systému, nikoli o skutečném životním zatížení konkrétního člověka.
Která evropská země má nejvyšší daň z příjmu?
Dánsko s nejvyšší sazbou 60,5 % (stav 2026).
Ve kterých zemích jsou kapitálové výnosy osvobozeny od daně?
Dlouhodobé kapitálové výnosy jsou osvobozeny od daně mimo jiné v Lucembursko, Švýcarsko (stav 2026).
Která země má nejnižší daň z příjmu?
Česko se sazbou 23 % (stav 2026).
Vaše data zůstávají u vás. Tečka.
Kontoo neshromažďuje, nevidí ani neukládá žádná vaše osobní data. Žádný účet, žádný cloud, žádné cookies, žádné reklamy.